Signální psi pro neslyšící

Jestliže jsou vodící psi pro nevidomé jejich očima, tak se dá o signálních psech říci, že jsou pro sluchově postižené jejich ušima. Zdravý člověk ani nedomýšlí, jak tento druh postižení ztrpčuje život. Neslyšící člověk si nemůže ráno nařídit na čas budíka a neví, že na něj někdo zvoní, nebo klepe či volá. Navíc, na rozdíl od lidí s bílou holí či s vozíčkem, tento druh handicapu není na první pohled viditelný. Většinou veřejnost si neuvědomí, že ten člověk nereaguje proto, protože má tento handicap. Často ne z důvodu, že by nechtěli pomoci, ale prostě proto, že o neslyšících se obecně málo hovoří, že v dnešní uspěchané době není čas a prostor věnovat větší pozornost okolí. Je ještě velká spousta věcí, které vnímáme sluchem. Zdravý člověk slyší, že mu doprala pračka, že mu dovařila varná konvice nebo že protéká záchod. Je-li v rodině sluchově postižené osoby malé dítě, neslyšící rodič nemůže tak dobře reagovat na potřeby dítěte, neslyší uprostřed noci jeho pláč a neví, že se v dětském pokoji děje něco neobvyklého. Také venku na ulici čeká na neslyšící osobu spousta nástrah, v podobě třeba houkající sanitky, zvonící tramvaje nebo běžné dopravy. Zkusme si proto představit, že orientace ve světě ticha může mít svá úskalí a že tito lidé potřebují pomoci. Takovou pomocí může být i signální pes.

Pro tento typ výcviku jsou vhodná téměř všechna plemena i kříženci. Je-li postižený hluchoněmý, pak pes svého pána poslouchá pomocí píšťalky, clickeru a posunkových povelů.

Asistenční signální pes pro neslyšící dokáže svému páníčkovi či paničce "říci", že na ně někdo volá, zvoní, přišla SMS či faxová zpráva, doprala pračka, přetéká voda v koupelně, pláče dítě, že někdo klepe na dveře nebo okno, dovařila varná konvice, vypnula se mikrovlnná trouba, jede či troubí auto, tramvaj apod. Takovýto pes také dokáže svému majiteli podat, co mu upadne, protože neslyšící si často nevšimne, že mu něco spadlo.